Fenomén Kajínek

Kajínek je pro Čechy podobným symbolem jako brexit pro Angličany a Trump pro Američany. Ani v jednom případě nejde o realitu, ale o to, co si kdo právě přeje vidět. Fakta nejsou důležitá, protože rozhodují emoce.  

Kajínkova kauza se stala symbolem pro soudní řízení spojené s mnoha pochybnostmi. Jejich důvodnost není zase tolik důležitá. Rozhodující je pocit, že Kajínek to prostě udělat nemohl. A je pro něj několik zásadních argumentů:

• Kajínek je inteligentní milý fešák. Takový medvídek. Vítěz soutěže o nejsympatičtějšího doživotně odsouzeného vězně. Kukuč citlivého rošťáka funguje naprosto spolehlivě.
• Oběti jeho útoků nemají šanci vzbudit soucit. Nad problematickým podnikatelem a osobním strážcem nepopulárního etnického původu nebude nikdo ronit slzy.
• Svědecké důkazy nejsou přesvědčivé, protože původ korunního svědka a jeho způsob obživy zaséval dostatek pochybností. 
• Tolik lidí věří v Kajínkovu nevinu. Na tom přece něco musí být, když je Kajínkův případ schopný vnést pochybnosti do mysli takového množství lidí. Tři ministři spravedlnosti podali stížnost v jeho prospěch.

Fenomén Kajínek je skvělým důkazem možnosti zpochybnit cokoliv. Kajínkovým případem se opakovaně zabývali soudy od Krajského soudu v Plzni, přes Vrchní a Nejvyšší soud až k Ústavnímu soudu. Vždy s negativním výsledkem pro Kajínka. I přes opakovaná soudní přezkoumání jsou výroky soudů zpochybňovány. Přitom stačí jen prostá matematika. Kolik soudců by se muselo ve výsledku domluvit, aby drželi basu. A proč by to dělali a šli proti své odbornosti? Jeden soud se může utrhnout ze řetězu, ale všechny dohromady? Soudy vyšších stupňů běžně ruší rozhodnutí soudu nižších. Proč by se tentokrát zuby nehty držely původního odsuzujícího rozsudku a všichni společně si s nadšením kazili svoji odbornou pověst?

Stačí se podívat do závěrů znalců citovaných v odsuzujícím rozsudku: Znalci považují za pozitivní dobrý intelekt obžalovaného, dobrou sociální adaptaci, schopnost manipulace s lidmi, schopnost vlastní sebekontroly a racionální uvažování, avšak tyto osobností charakteristiky jsou vzhledem k citovému defektu obžalovaného spíše zhoršujícími faktory.

Ten, kdo odmítá přijmout věcnou argumentaci, se nenechá přesvědčit, ani kdyby existoval kamerový záznam vraždy. Kajínek dovedně pracuje s veřejným míněním. Přesvědčení o jeho nevině svědčí o jeho schopnostech výrazně ovlivnit mínění lidu. Podařilo se mu zaměnit příčinu za následek. Nejde o slabé důkazy, ale o schopnost získat na svou stranu silný fanklub. Existence tohoto fanklubu pak potvrzuje, že přece ty důkazy nemohly být v pořádku, když má Kajínek za sebou tolik lidí. Mohly by ho angažovat strany, které si neví rady se svými volebními preferencemi. Stačí se podívat, v kolika lidech vyvolal Kajínek pochybnosti, a to bez ohledu na všechna věcná fakta. Kajínek rozhodně skrývá velký potenciál. Úspěšně osloví všechny ty, kteří nedůvěřují demokratickým institucím a jsou skálopevně přesvědčeni, že naši společnost ovládají zkorumpované elity, které je potřeba nahradit těmi správnými vůdci.