Velký návrat bolševického myšlení

Myšlenková schémata známá z období vlády komunistů začala ovládat domácí scénu daleko výrazněji než odpovídá volebním preferencím komunistů, byť ani ty podle nedávných volebních průzkumů zrovna neklesají.

Z inteligence se opět stal podezřelý živel. Aby to nebylo natolik okaté, vyčlenila se její speciální část, nazývaná pražská kavárna. Ta nedělá nic jiného, než se povaluje v místech, podle kterých nosí jméno a naprázdno tlachá. Měla by se konečně začít živit vlastníma rukama, aby poznala zač je toho loket. Pěkně, jako v 50. letech, když příslušníci skupiny tohoto ražení vybudovali Most inteligence. Lidé s nezávislým kritickým myšlením jsou nejvíce nebezpeční. K dehonestaci jejich názorů a jejich vytěsnění na okraj společnosti se vymyslí nálepka, která je a priori shodí. Pražáky zbytek republiky nemusí a navíc se mezi nimi ukáže na zvlášť podezřelé intelektuály s humanitním vzděláním, ti jsou zvláště podezřelí. Vůči technikům nevládne taková obezřetnost, technické myšlení bývá přímočaré a jednoznačné.   

Zase tu máme dvě skupiny umělců. Jedni, ti angažování, kteří vědí, koho ve volbách podpořit, abychom pak všichni měli klid na práci. Existuje však ještě druhá kategorie. Kverulanti, kteří si neváží dobrodiní našeho zřízení a odváží se dokonce pozvednout kritický hlas. Mají se věnovat svým uměleckým vystoupením a nemíchat se do politiky. Žádné politicky angažované umělce tady nepotřebujeme. Máme sice svobodu projevu, ale jak to přijde, že támhle ten mohl své nesouhlasné názory prezentovat v televizním vysílání, zatímco Vencu Nováka do studia nepustí. Hlavně pěkně vyváženě. Buď budou mít všichni svůj prostor na ČT, anebo nikdo. Jen prosím svými zpozdilými názory nerušte sobotní večerní vysílání. Za bolševika byla také svoboda projevu, jen bylo zapotřebí, aby byla používána v zájmu vládnoucí garnitury. Jinak už dotyčný víckrát ani necekl.  

Bolševik ovládal strachem. Vytvořil obraz nepřítele a zdůrazňoval, jak moc nás ohrožuje. Proti takovému nepříteli se musíme chránit, a to nejlépe vybudováním pořádně vysokého plotu. Kromě excentriků jako byl Dean Reed, k nám sice nikdo nechtěl přijít, zato bylo hodně těch, co nemohli odejít. Vůbec nechci podceňovat příchod uprchlíků, ale žádný plot nás nezachrání před skutečným velkým ohrožením, který představuje neschopnost ukončit boje v Sýrii a jejím okolí. Při globální eskalaci situace, kterou nebudou umět vyspělé země uklidnit, budou všechny ploty směšné.

V ulicích hlídkují vojáci a policisté, aby nás chránili před terorismem. Výsledkem jejich nasazení bylo pár zadržených provinilců, kteří se odvážili přejít na červenou. Jak lehce je možné zmanipulovat policii, jsme mohli vidět nedávno. Držet v ruce tibetskou vlajku byl horší přestupek než mávat hákovým křížem. Zatímco u nacistických symbolů si mnohdy policisté nejsou jistí, o co se vlastně jedná, tibetské vlajky identifikovali bezchybně.

Máme pocit, že se až příliš skláníme před západními zeměmi. Chtělo by to více nezávislosti. Výsledek byl patrný před pár dny. Jeden hodně hluboký úkon před Čínou jako projev pravé nezávislosti. Adorování Ruska a Číny, zemí s daleko méně předvídatelným vývojem a omezenými svobodami. Pobaltské země dělají všechno proto, aby se nevrátily do ruské náruče, u nás vládne bodrý poklid a občas až nekritická vstřícnost vůči velkému medvědovi.

Lehkost s jakou by někteří spoluobčané věšeli jiné, případné je kosili kalašnikovem, také nesvědčí o posunu k vyspělé demokracii.

Máme svobodu a nemusíme spolu souhlasit, dokonce máme právo mít různé názory. To neznamená, že ten, kdo odlišný názor je nepřítel, který musí být poražen a zadupán do země.