Už zase budujeme socialismus

13. 05. 2019 11:50:15
Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová se rozhodla triumfnout údernické tempo ministra Karla Havlíčka s jeho 16 hodinami práce denně a prohlašuje, že požádá úředníky na ministerstvu, aby si zrušili dovolené.

Premiér se chlubí, v závislosti na tom, kdy a komu poskytuje rozhovor, 14 - 20 pracovními hodinami denně. Noví ministři se rovněž chtějí předvést siláckými výkony. Zatímco Karel Havlíček do této hry zatahuje "pouze" nejbližší spolupracovníky: „Dají tomu duši, veškeré své úsilí a bude to pro ně absolutní priorita,“ Marie Benešová rozšířila pracovní tempo na všechny blíže neurčené úředníky. Už tento její nápad by měl vést k vážným pochybám o jejím kompetenci coby ministryně spravedlnosti. Kdo jiný než právě ona, by měl respektovat právní předpisy.

Zákoník práce jasně stanovuje pravidla pro čerpání dovolené. I když má zaměstnavatel právo zrušit zaměstnancům dovolenou, může tak učinit jen z vážných nepředvídatelných provozních důvodů, a navíc jim musí uhradit náklady, které jim bez jejich zavinění vznikly. Ministerstvo spravedlnosti rozhodně není v žádné krizové situaci, kdyby muselo přistoupit k tomuto řešení. Benešová touží posunout vpřed legislativu. To klidně může i při respektování práv zaměstnanců.

Silácké prohlášení Benešové je prezentací mocí utržené ze řetězu. Je třeba ukázat, co všechno si šéfka může dovolit, aniž by se nad tím kdokoliv pozastavil. Podřízené pěkně srovnat do latě, aby pochopili, kdo je tady pán. Kvůli tomu, že si zaměstnanci ministerstva vezmou dovolenou, se Česká republika do žádné krize nedostane. Jenže komu bude vadit, že paní ministryně zvedne pracovní morálku úředníkům, kteří v pohledu mnohých představují jen dobře placené neproduktivní byrokraty.

Tolerance tohoto chování pramení z pocitu, že cizí neštěstí se mně osobně nijak netýká. Co si ale myslet o ministryni, v jejímž ranku je garance zákonnosti, když se otevřeně vychloubá nerespektováním pravidel. To není jen tvrdost na podřízené. Kde je garance férovosti jednání v jiných záležitostech? Podobně jako další úderníci, jako je třeba právě Karel Havlíček. Už jen deklarovaných 16 hodin práce denně. Uvědomuje si vůbec, že cesta do práce stejně jako přestávky na jídlo se do pracovní doby nezapočítají? Dokázal by pracovat tímto tempem, kdyby měl pracovní podmínky stejné jako mají zaměstnanci u Amazonu, pokladní v supermarketech anebo dělníci v náročných provozech? A to prý má ještě koníčky a rodinu. Kdypak se jí asi věnuje.

Předvádění se nereálnými pracovními výkony je trapnou prezentací vlastní důležitosti, aniž by cokoliv vypovídalo o kvalitě práce a o skutečné schopnosti být odpovědným lídrem. Hodně mně to připomíná budování světlých socialistických zítřků s brigádami socialistické práce a jejich příjímáním závazků o plnění a překračování pracovních norem. O práci jako takovou příliš nešlo. Nejdůležitější bylo ovládnout lidi. Pracovat pro práci, dlouho a bez efektu. Nabourat soukromí a zrušit víkendy. Trend heroických pracovních výkonů byl v módě i v následujících letech. Využívaly ho firmy vždycky, když chtěli zkrotit zaměstnance. I v období, kdy se se firma dostane do vážných provozních problémů, může se chovat k zaměstnancům férově. Pokud to nedokáže, nesvědčí to o neodkladnosti jejich úkolů, ale jen o tom, že se k lidem chová jako k hadru. Vyždímat a zahodit.

Autor: Marie Kolářová | pondělí 13.5.2019 11:50 | karma článku: 46.09 | přečteno: 13387x

Další články blogera

Marie Kolářová

Ještě hlubší úklon před Čínou

Při poslední návštěvě Číny prezident Zeman předvedl zatím nejvyšší dávku servility, a neváhal dokonce mluvit o zemi, které prezidentuje, jako o vzteklém červeném kousku uvnitř Evropy.

2.5.2019 v 11:33 | Karma článku: 42.83 | Přečteno: 3826 | Diskuse

Marie Kolářová

Červená Karkulka jako patronka obětí fake news

Jeden zdivočelý mozek v Barceloně vyplodil zákaz příliš sexistických pohádek, jako je např. Červená Karkulka. Vzbudil tím nebývalé rozhořčení a utvrdil bojovníky proti politické korektnosti v jejich tažení za záchranu Evropy.

15.4.2019 v 11:24 | Karma článku: 36.02 | Přečteno: 3714 | Diskuse

Marie Kolářová

Nejsem feministka, protože potřebuji naštípat dříví

Zdá se až symptomatické, že ženy, které se chtějí vyjádřit ke vztahům mezi muži a ženami, první větu začínají prohlášením: „Nejsem feministka.“ Pro jistotu, aby bylo jasno, že si na nic nestěžují a že u nás všechno funguje.

3.4.2019 v 11:36 | Karma článku: 21.89 | Přečteno: 1415 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Pavel Fiala

Andreji, ty největší zloději!

Asi se divíš, že ti tykám, ale inspektor Trachta by mě jistě vybídl, abych sprostému zločinci, či přinejmenším sprostému podezřelému, tykal. K oslovení v titulku mě inspirovalo tvé tvrdošíjné tvrzení, že Kalousek je největší zloděj.

21.5.2019 v 9:46 | Karma článku: 18.84 | Přečteno: 421 | Diskuse

Vít Klíma

EU, tlupa šimpanzů a sv. Antoníček

V chovámí Alfa samců šimpanzů a EU není až tak velký rozdíl. Oba chtějí vládnou silnou rukou a oba se chtějí mít lépe, než zbytek jejich tlupy. Smutné je, pokud patříte mezi slabší kusy stáda, nebo slabší státy v rámci EU.

21.5.2019 v 9:32 | Karma článku: 7.41 | Přečteno: 148 | Diskuse

Jan Dvořák

Zvyk demonstrovat je železná košile

Škála závislostí se hrozivě rozrůstá. Nejde už jen o nadměrnou konzumaci alkoholu, drog, seriálů, ale také o škodlivé příklony k politickým stranám i k návykovým aktům, například k hromadným projevům nespokojenosti. A budoucnost?

21.5.2019 v 8:44 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 188 | Diskuse

Jan Bartoň

Podřežme Zemana!

Doposud zcela neznámý člen ODS a radní v Jesenici Martin Lang se proslavil výzvou k tomu, aby byl prezident Miloš Zeman „podřezán jako svině“. Za svými výroky si stojí.

21.5.2019 v 8:31 | Karma článku: 32.37 | Přečteno: 1003 | Diskuse

Jiri Machotka

EU Exit: den poté

... aneb dle jakých kritérií lze také vybírat zástupce do Evropského parlamentu v nadcházejících volbách

21.5.2019 v 8:30 | Karma článku: 2.70 | Přečteno: 110 | Diskuse
Počet článků 131 Celková karma 36.71 Průměrná čtenost 3888

Mám ráda život, dlouhé letní večery a časná rána, která většinou nevidím. Hukot velkoměsta a klid lesní samoty. Důležité je nebrat se moc vážně, člověk pak nemůže být zklamaný. A k tomu trochu optimismu, protože nikdy nemůže být tak špatně, aby nemohlo být hůř.

Najdete na iDNES.cz