Nebezpečná mladá muslimská studentka

Na teplickém gymnáziu studuje muslimka Eman Ghaleb, jejíž působení je, alespoň podle rozhořčených hlasů některých obránců naší kultury, natolik ohrožující ostatní studenty, že by měla být okamžitě vyloučena ze studia.

Eman Ghaleb je přátelská a komunikativní studentka zajímající se o dění nejen v Teplicích. Jejím největším proviněním je nošení šátku a otevřené přihlášení se k islámu jako své víře. Ředitel školy rozumně usoudil, že toto samo o sobě skutečně není důvod pro vyloučení ze studia. Vycházel z poměrně jednoduché úvahy, podle které náboženská svoboda platí pro všechna vyznání, jak je ostatně stanoveno i v Listině základních práv a svobod. Samotné vyznávání muslimské víry nesmí být perzekuováno, protože demokratická společnost umožňuje vyznávat jakoukoliv víru, anebo zůstat bez vyznání. Stejná pravidla pro všechny.

Ve velmi zjednodušeném světě platí, že ženská, která má šátek na hlavě, má pod kabátem bombu, anebo minimálně schovává doma bandu islamistů připravující další teroristický útok. Zajímat se o to, co ta dáma říká a jak se chová, nemá žádný smysl, protože o muslimech přece víme své. Tím, jak chodí oblečená, je dáno vše.

Demokratická společnost musí garantovat stejné svobody pro všechny občany, jinak přestává být demokracií. Žila jsem v době, kdy byli šikanováni všichni věřící, protože jejich zastaralý světový názor byl v rozporu s oficiální doktrínou. Dá se s tím žít, pro věřícího je věrnost svému přesvědčení natolik důležitá, že jej zachová i za cenu ústrků. Určitě to ale není ten nejlepší společenský systém, ve kterém bych chtěla žít.

Eman Ghaleb je nebezpečná tím, že se nebojí nosit šátek a současně se plně identifikuje s naší společností. Nevyhraňuje se proti ní, netváří se nesnášenlivě. Proslavila se tím, že organizovala za pomocí dobrovolníků včetně arabských obyvatel úklid teplického parku. Vadil jí nejen ten binec sám o sobě, ale též to, že odpovědnost za něj je paušálně házena na všechny muslimy bez rozdílu. Navíc zahájila mezi muslimskými návštěvníky osvětovou kampaň, jak se u nás chovat.

Tím svým počínáním nejspíš nejvíc naštvala odpůrce muslimů. Bere jim totiž karty z rukou. Máme tady muslimku, která se chová velmi spořádaně a neplní oblíbené vzorce. Jo kdyby u ní doma našli kontakty na džihádisty a plány nového teroristického útoku, anebo by alespoň vykřikovala teze o nutnosti šíření islám hlava nehlava, to by splňovala představy o tom, jak není možné soužití s muslimy. Pokud ovšem muslim prohlásí, že respektuje demokratické svobody ostatních a přeje si, aby i ostatní respektovali jeho svobodu, nechová se jako oblíbený strašák všech antiislamistů.

Eman říká: „Co se týče mého šátku, tak to pro mě není náboženský symbol, ale věc, která je součástí mě a mé identity. Opakuji se, že pokud by byl v Čechách nějaký zákon nebo stačí rozhodnutí od vedení školy, který by zakazoval zahalování ve škole, tak to respektovat budu.“

Proti takovýmto výrokům se vymezuje těžko, a proto by Eman raději měli vyloučit z gymnázia, aby nekazila obraz muslima-nepřítele. Jejím největším průšvihem je, že nezapadá do schémat těch, kdo neustále straší muslimským nebezpečím. 

Citováno podle: http://blisty.cz/art/81961.html#sthash.Ol8lCkZr.dpuf