Smrt prodavačům kávy

Náckovská scéna se opět zaktivizovala. Uprchlíci od nás spíš utíkají, než aby přicházeli. Přišli tedy na řadu Češi, první na ráně jsou především HateFree, a pak vůbec všichni, kdo jsou nějak spojeni s kavárnami, nejlépe pražskými.

Nacistické symboly a výhružky smrtí na objektech, kde provozují své aktivity ti, kdo brojí proti nenávisti vůči imigrantům. Toto je moment, kdy končí legrace. Ve vzduchu je cítit zatuchlý pach něčeho mimořádného odporného. Politická korektnost paradoxně vede ke snížení rozpoznávací schopnosti toho, co je skutečně za hranou. Na jedné straně jsou lidé popotahování za každou hrubší nezdvořilost, a tudíž si potajmu ulevují na adresu příchozích z mimoevropských končin a i některých tuzemců souhrnně označovaných jako nepřizpůsobiví. Kdyby nevládlo tolik pokrytectví ohledně volby jazyka, možná bychom uměli lépe rozlišovat, co skutečně škodí. Existuje dramatický rozdíl mezi neomalenou sprosťačinou a slepou nenávistí.

Naše debata je poznamenaná obrovskou personalizací. Namísto věcné diskuse se názorově odlišné tábory baví vzájemným osobním napadáním. Čímž pádem se otvírá daleko větší prostor extrémistům. Vyhrocení osobních slovních útoků posiluje skupiny, jímž chybí rozpoznávací schopnost, což již není akceptovatelné.    

S nácky končí sranda. Své zkušenosti s tím mají Slováci. Tak dlouho Fico hrotil problém neexistujících uprchlíků až poztrácel body na úkor Kotleby. V každé společnosti existují lidé, zvláště mezi mladými, s teroristickým potenciálem. Pak jen záleží na tom, která ideologie jim zachutná nejlépe. Právě z těchto skupin se rekrutují v některých západních zemích islamisté. Jejich typický profil je zarámovaný chlastem, drogami a další kriminalitou. Jinde se zase generují neonacisté. Stačí jen politik, který si hraje s tímto ohněm a živí toto vyladění.

Zasévání nenávisti, napadání protivníka, pojmy jako idioti, debilové, ohánění se střelbou z různých palných zbraní je nebezpečná hra s ohněm. Pro většinu jsou to neškodné vtípky, pro někoho dokonce hlouposti, a pro svoji cílovou skupinu voda na mlýn.

Zásadní průšvih spočívá v tom, že tihle radikálové se hodně špatně zastavují. Pokud někomu dělá dobře, že to tady konečně někdo těm ptížistům natře, ať si dá pozor na tuto nebezpečnou hračku. Nácka nezastavíš, on si svůj objekt útoku najde vždycky. Nacistická scéna se neetabluje jako produkt odporu proti dekadentnímu Západu. Ti, kdo sní o orientaci na Rusko, jako zdravější alternativě, nejspíš přehlížejí velikost tamější neonacistické scény. Část krajní pravice sice podporuje Putina, ale existují zde neonacistické proudy, které ho odmítají, jeho vládu považují za prohnilou a jejich snem je uspořádání společnosti ve stylu Třetí říše. Doporučuji přečíst si k tomuto tématu knihu Ilji Falkovského: Neviditelné vraždy. Jediným proviněním obětí byl jejich neslovanský vzhled. Žádní migranti to ani nebyli, ruské občanství nebylo na překážku, aby náckové zaútočili. Byli zavražděni jen proto, že zrovna šli kolem. Mezi oběťmi byli také zcelá bílí antifašisté.

Nácek si svůj cíl vždy najde. Když nebude mít po ruce ideologicky vhodný cíl, zasáhne nějaký jiný s tím, že to se holt v boji stává. Každý hákový kříž sice nepřestavuje smrtelné nebezpečí, občas je to skutečná jen idiotská kukovina. Každoppádně podněcování těchto skupin nezodpovědnými štvavými řečmi, je velmi nebezpečná hra.